Vražda měla proběhnut v areale tělovychovne jednoty. Už to je hnus. V šest rano zme byli na mistě. Cela vesnica ještě spala, enem chudak čunik už byl na cestě. Nekonečne byly ty dvě hodiny, kdy zme v liduprazdne vesnici čekali na smrt.
V osum začali chystat kotel s vodu, stoly na vyrobky z mrtveho bravka a posezení pro hosty. Zanedluho na to dovezli v kleci živu sviňu. Smutne prasatko v kleci sedělo s hlavu svěšenu skoro až k zemi. Citilo smrt!!!
„Řeznik“, kery poražku provaděl, nebyl vyučeny, jak jsem se osobně od něj v pruběhu vraždy dozvěděl. V 8:32 si „řezník„ nachystal omračovaci pistolu a spachal legalizovanu vraždu. Prasnička se svalila k zemi. Po celkem rychlem vykrveni nastala smrt. Nezapomenu nikdy na její očička. Její pohled byl tak zufaly a ve mně bylo tolik vzteku a beznaděje. Taku brutalni smrt vykrvacenim z krčni tepny bysem nepřal ani politykum a snad ani bankeřum.
Pote „ řeznik“ začal s upravu mrtveho těla. Spařil a oškrabal štětiny, odřezal nohy, hlavu, vyjmul mozek do polivky z vařene hlavy, vykolil vnitřnosti, vyčistil střeva pro jitrnice a nakonec rozbural torzo těla na vepřove pulky.
Hnus.
Hudba hrala, hosti se bavili, popijali slivovicu, povidali se ze starostu obce o tom, jak vyšlo fajne počasi, pochvalovali „vuni“ šiřici se z kotla a při tom pojidali časti uvařeneho mrtveho těla prasete zabiteho už den předtym.
Maso je legalizovana vražda! Zřekněte se vraždy! Buďte vegany!
Zdroj: Převzate od členky rešeršniho tymu Ochrancu hospodskych zviřat, upravene a přeložene.Original tu. Kdyby nas zodpovědnych rešeršnich aktyvistu bylo vic, mohlo by se na světě žit dobře. Aji ty svině by se měly fajně.